Před dveřmi kostela viděl jsem holuba.
Když tam seděl, tak už se nehýbal.
Srdce mu tlouklo poslední vteřiny.
A já se díval.

Holub se otočil a řekl: Člověče,
co pak jsi dobrého učinil na světě?
Já jsem se narodil, párkrát jsem miloval…
Ale co dobrého, copak jsi udělal?

Můj milý holube, nemáš co na práci,
že si tu z lidí, děláš legraci?
Holub zaplakal a tiše zašeptal:
Copak jsi dobrého, copak jsi udělal?

Holub se pousmál a nic už neříkal.
Srdce mu dotlouklo a já jsem zaplakal.
Můj milý holube, ty starý čůráku,
pustil jsem babiznu, sednout si ve vlaku.

Před dveřmi kostela viděl jsem holuba.
Když tam seděl, tak už se nehýbal.
Srdce mu tlouklo poslední vteřiny.
A já se díval.