Zahlídl jsem svoji milou
Jak spěchá rychle pryč
Já táhnuv chtíče silou
Vyběhl jsem do ulic

Volal jsem za ní marně
Ach, svůdná moje ženo
Na jméno jsem zapomněl
Zkusil jsem Magdaléno

Ani se neohlédla, jen pohodila hlavou
Chtěl jsem ji chytit za pas, ale mám náruč prázdnou

Potom se zastavila, snad čeká stále na mne
Čím blíž jsem ale u ní, tím víc její šat tmavne

Barevná sukně mizí
Postava nahrbená
Má milá nebo cizí?
Snad se mi všechno nezdá?

A pak se otočila a já jsem ztuhnul strachem
Vyzáblá bílá kostra na mne ušklíbla se.